Uživatelská příručka
I  Projektové řízení

V této kapitole:

Řízení projektů ve výrobním provozu, jejichž výstupem jsou nějaké finální výrobky, a jejichž průběh lze rozčlenit na elementární výrobní operace, má určité specifické prvky. Na rozdíl od klasických projektů, jejichž plánování je založeno na odhadech pracnosti jednotlivých úkolů, bývá plánování výrobních projektů založeno na stanovení norem jednotlivých výrobních operací (na stanovení tempa jejich provádění) . Pracnost těchto operací, resp. jednotlivých úkolů výrobního projektu, je pak vypočítávána na základě stanovených norem a požadovaného počtu kusů k výrobě.

Instant Team umožňuje plánovat i tyto tzv. výrobní projekty, tato kapitola se zaměřuje především na specifika těchto projektů. Dozvíte se zde, jak založit výrobní projekt, jak zadávat normy u jednotlivých úkolů výrobního projektu, či to, jak je možné sledovat skutečnou výkonnost a upravovat normy v průběhu projektu.

Ostatní aspekty práce vedoucích projektů při zadávání výrobních projektů (např. zařazení uživatelů do týmu a z toho vyplývající přístupová práva účastníků projektu) a plánování a sledování projektových úkolů (např. přiřazení úkolů vlastníkům, určení předchůdců a následníků úkolů, určení priority jednotlivých úkolů, stejně jako možnost analyzovat průběh celého projektu za pomoci sestav k tomu určených) zůstávají stejné jako u klasických projektů.

Vlastníci úkolů mohou s úkoly výrobních projektů zacházet stejně jako s běžnými úkoly v klasických projektech, mají k dispozici všechny sestavy poskytující jim přehled o přiřazených úkolech, mohou být upozorňováni na začátky či konce přiřazených výrobních úkolů a mohou k nim vykazovat čas do položek výkazů práce. Jedinou odlišností je zaznamenávání informací o plnění výrobních úkolů, které slouží ke sledování skutečného výkonu.

Volba typu projektu

V Instant Teamu můžete plánovat dva typy výrobních projektů. První možností je typ založený na normách množství. U jednotlivých úkolů projektu odpovídajích výrobě konkrétních dílů konečného výrobku (provedení konkrétních výrobních operací) se stanovují normy množství, tj. určuje počet kusů konkrétního dílu, který se má vyrobit za jednotku času. Tato časová jednotka je stejná pro všechny úkoly, resp. stanovena na úrovni celého projektu.

Množství kusů, které je možné vyrobit za určenou časovou jednotku, např. 2 hodiny, se u různých dílů výrobku přirozeně liší, tedy jednotlivé odpovídající úkoly budou mít stanovené odlišné normy. Výroba některých dílů může být časově více náročná, za stanovenou jednotku času je možné vyrobit např. pouze 24 kusů daného dílu. Provedení jiného výrobního kroku může být časově méně náročné, za stanovenou dobu je možné ho uskutečnit např. 60krát, viz normy úkolů výrobního projektu na obrázku 13.8.

Druhou možností je typ projektu založený na časových normách. V tomto případě se na úrovni projektu zadá normovaný počet kusů a u jednotlivých úkolů se stanovují normy určující čas, který je potřeba k výrobě daného počtu kusů konkrétních dílů (k provedení daného počtu konkrétních výrobních kroků).

Při vytváření nového výrobního projektu postupujte způsobem popsaným v kapitole 4 Projekty. Projekt se stává výrobním, pokud z nabídky pole Typ projektu na stránce Konfigurace v okně s podrobnostmi projektu zvolíte jeden z nabízených výrobních typů projektu.

Pro projekty dle norem množství (výběr možnosti „výrobní – dle norem určujících počet kusů vyrobených za jednotku času“) je třeba do pole Jednotka času pro normy zadat hodnotu vyjadřující časový úsek, např. ve formě 30m, 2h, 1d, 1t. U jednotlivých úkolů se poté bude určovat norma, která stanoví, kolik kusů konkrétního dílu finálního výrobku by se mělo vyrobit za tento časový úsek.

Pro projekty dle časových norem (výběr možnosti „výrobní – dle norem určujících čas k vyrobení daného počtu kusů“) v poli Normovaný počet kusů určíte počet kusů, pro který se bude u jednotlivých úkolů stanovovat časová norma, za kterou by se měl daný počet kusů konkrétního dílu finálního výrobku vyrobit.

Pro oba typy výrobních projektů se v okně projektu zobrazí nové pole Kusů k výrobě, ve kterém určíte počet kusů finálního výrobku, který chcete v rámci projektu vyrobit. (Toto pole neslouží pro stanovení norem, ale je používáno pro výpočet potřebného množství kusů jednotlivých dílů výrobku.)

Plánování úkolů výrobních projektů

Zadávat jednotlivé úkoly k výrobním projektům je možné ve dvou typech sestav, a to v klasické sestavě Plán nebo v sestavě nazvané Výrobní plán, které naleznete na záložkách stránky Plánování v oknech jednotlivých výrobních projektů. Případně můžete použít i obdobné sestavy Plány a Výrobní plány poskytující údaje za všechny dostupné projekty, které naleznete ve složce Plánování v navigačním panelu (podrobný popis sestavy Výrobní plán, resp. Výrobní plány naleznete dále v této kapitole). Podle toho, jaký typ sestavy pro vytváření nových úkolů zvolíte, se bude odvíjet postup plánování výrobního projektu.

Při zadávání a plánování úkolů výrobního projektu v sestavě Plán postupujte jako u běžného projektu způsobem popsaným v kapitole 5 Plánování úkolů. Většinu údajů je možné zapisovat a upravovat přímo v sestavě nebo v oknech s podrobnostmi jednotlivých úkolů.

Můžete zde úkoly výrobního projektu přiřadit konkrétnímu zdroji (pole Vlastník), určit, jak velkou částí své pracovní kapacity se může zdroj úkolu věnovat (pole Jednotky), zvolit, jakým způsobem má být úkol naplánován (pole Plánovat, případně pole Priorita, Začátek a Konec) či vybrat předchůdce a následníky jednotlivých úkolů (pomocí volby Propojit v místní nabídce nad vybranými úkoly, přetahováním úkolů myší v Ganttově diagramu v pravé části sestavy nebo na záložce Předchůdci/následníci na okně s podrobnostmi úkolu).

Je také možné vytvářet hierarchie úkolů (pole Rodič nebo přetahování úkolů myší v sestavě) či přikládat k úkolům přílohy (pole Příloha).

Zcela zásadním rozdílem oproti plánování úkolů v běžných projektech je však výpočet pracnosti výrobních úkolů v poli Plánovaná práce. Pro výrobní úkoly, tj. pro úkoly, u kterých je zadána norma, je hodnota v poli Plánovaná práce vypočítávána automaticky na základě normy a požadovaného počtu kusů daného dílu k výrobě, případně může být k takto vypočítané hodnotě ještě přičten čas potřebný na přípravu výrobní operace (viz dále).

Po vytvoření struktury projektu v sestavě Plán je proto ještě třeba stanovit normy vybraných úkolů, aby mohla být spočítána jejich pracnost. Ke stanovení norem úkolů, tedy k určení předpokládaného tempa provádění jednotlivých výrobních operací, jsou určena speciální pole v oknech jednotlivých úkolů (viz obrázky 13.7 a 13.6) nebo sestava Výrobní plán.

Můžete zvolit i obrácený postup, nejdříve zadání jednotlivých úkolů včetně norem rozepsat v sestavě Výrobní plán a následně projekt klasickým způsobem naplánovat.

Výrobní projekty můžete vidět stejně jako klasické projekty i v ostatních sestavách sloužících pro analýzu projektů, jak popisují kapitoly 5 a 6.

Stanovení norem úkolů výrobních projektů

Ke stanovování norem úkolů výrobních projektů i pro samotné zadávání těchto úkolů je v Instant Teamu určena sestava Výrobní plán, kterou naleznete na stejnojmenné záložce na stránce Plánování v okně s podrobnostmi projektu, případně sestava Výrobní plány ve složce Plánování v navigačním panelu. Tyto sestavy přehledně zobrazují všechny specifické údaje výrobních projektů, kromě možnosti stanovovat či upravovat normy jednotlivých úkolů je lze používat ke sledování průběhu či časového rozvržení výrobních projektů.

Zadávání nových úkolů do sestavy Výrobní plán probíhá obdobným způsobem jako v klasické sestavě Plán, viz kapitola 5, sekce Zadání úkolu.

V sestavě je možné pomocí editačních polí zapsat název úkolu a údaje potřebné ke stanovení norem, resp. k vypočítání pracnosti úkolů. Tyto údaje, spolu se standardními informacemi o úkolech, můžete kdykoliv zapisovat i v oknech s podrobnostmi jednotlivých úkolů.

Všechny nově vytvořené úkoly mají již z kontextu zvoleného výrobního projektu předvyplněnou normovanou časovou jednotku (pole Norma – čas pro úkoly ve výrobních projektech s normami množství) nebo normovaný počet kusů k výrobě (pole Norma – počet kusů pro úkoly ve výrobních projektech s časovými normami).

Pro úkoly plánované dle časových norem tempo stanovíte vyplněním pole Norma – čas. U každého konkrétního úkolu takto můžete stanovit, jaký čas bude potřeba pro výrobu normovaného počtu odpovídajícího dílu finálního výrobku.

Pro úkoly plánované dle norem množství tempo stanovíte jednoduše vyplněním pole Norma – počet kusů. U každého konkrétního úkolu takto můžete určit, kolik kusů odpovídajícího dílu finálního výrobku se má vyrobit za normovanou časovou jednotku.

Po vyplnění těchto polí se v okně úkolu zobrazí pole Kusový koeficient, které určuje, kolik kusů konkrétního dílu definovaného úkolem je potřeba pro výrobu jednoho konečného výrobku. Tímto koeficientem je vynásoben počet kusů konečného výrobku, který se má v daném projektu vyrobit (pole Počet kusů v okně s podrobnostmi projektu) a vypočten tak celkový počet kusů konkrétního dílu k výrobě (pole Plánováno kusů).

Odhad pracnosti úkolu v poli Plánovaná práce je pak automaticky vypočítán jako součin plánovaného počtu kusů a doby potřebné k výrobě jednoho kusu (podíl polí Norma – čas a Norma – počet kusů). Zadáním hodnoty do pole Plánovaný čas na přípravu můžete k takto vypočítané době pracnosti úkolu ještě jednorázově přičíst čas, který pracovník na úkolu stráví přípravnými pracemi, tedy předtím, než zahájí samotnou výrobu prvního kusu.

Kusový plán výrobního projektu

Do pravé části sestavy Výrobní plán se po klasickém naplánování výrobního projektu promítne kusový plán projektu. Ve sloupcích zobrazujících časové období je u naplánovaných výrobních úkolů rozepsán počet kusů k výrobě v průběhu času (možnost změnit detail a počet zobrazovaných sloupců popisuje sekce Přizpůsobení sestav/Nastavení detailu a Počet hodnot v kapitole 2).

Sledování průběhu výrobních úkolů

Vlastníci jednotlivých výrobních úkolů vidí úkoly přiřazené sobě, případně úkoly v projektech, kde jsou uvedeni v projektovém týmu, v klasických sestavách, např. v sestavě Kalendář činností či Úkoly k udělání popsaných v kapitole 6 Sledování úkolů. Při vykazování času stráveného prací na výrobním úkolu mohou postupovat způsobem popsaným v kapitole 12 Výkazy práce.

V oknech jednotlivých výrobních úkolů pak mají k dispozici několik speciálních polí určených pro sledování průběhu výrobních úkolů.

V poli Zbývající čas na přípravu vidí dobu, kterou mají naplánovánu na přípravu před zahájením samotné výrobní činnosti. Čas strávený přípravou mohou k úkolu standardně vykazovat v položkách výkazu práce, vykázaný čas je automaticky odečítán od zbývajícího času na přípravu (není započítáván do času, ze kterého je vypočítáván skutečný výkon a podle něhož mohou být následně normy pro daný úkol upravovány, viz dále). Jestliže si čas určený na přípravu individuálně pozmění, není zadaná hodnota systémem nijak upravována a je třeba ji korigovat ručně.

V průběhu výrobní činnosti pak vlastníci jednotlivých výrobních úkolů zaznamenávají počet skutečně vyrobených kusů do pole Vyrobeno kusů a souběžně vykazují odpracovaný čas – po prvním zaznamenání počtu vyrobených kusů je zbývající čas na přípravu automaticky vynulován a práce vykázaná od tohoto okamžiku je vztahována k samotné výrobní činnosti. (Pokud byl zbývající čas na přípravu upravován ručně, je třeba ho ručně vynulovat.)

Na základě zadaného počtu vyrobených kusů se automaticky dopočítají hodnoty polí Zbývá kusů, Vyrobeno z a klasického pole Zbývající práce.

Hodnotu vypočítanou pro pole Zbývá kusů je možné přepisovat, hodnota v poli Vyrobeno kusů se však v takovém případě nepřepočítává. Přepsáním sdělujete systému, kolik je třeba ještě vyrobit kusů bez ohledu na to, kolik kusů již bylo vyrobeno a systém podle toho upraví čas potřebný k dokončení výroby daného dílu.

Na záložce Výkazy práce je posléze v poli Skutečný výkon – čas (pro úkoly v projektech s časovými normami) nebo v poli Skutečný výkon – počet kusů (pro úkoly v projektech s normami množství) zobrazována informace o tom, jakým tempem doposud dokončená část dané výrobní operace probíhala. Skutečný výkon se počítá jako podíl sumy vykázaného času v položkách výkazů práce k danému úkolu (resp. k samotné výrobní činnosti daného úkolu, nezahrnuje čas vykázaný na přípravu úkolu) a evidovaného počtu vyrobených kusů.

Průběžná úprava norem výrobních úkolů

Na základě porovnání stanovených norem a skutečného výkonu práce u daného úkolu je možné v průběhu projektu upravovat normy, tedy stanovit nové tempo, kterým bude zbývající práce na výrobní operaci pokračovat, a zpřesnit tak plán zbývající části projektu.

K úpravě tempa výrobních úkolů slouží pole Upravená norma – čas (pro úkoly v projektech s časovými normami) nebo Upravená norma – počet kusů (pro úkoly v projektech s normami množství).

Po úpravě norem se automaticky přepočítá práce potřebná pro výrobu zbývajícího počtu kusů konkrétních dílů a přeplánuje se celý výrobní projekt.

Šablony výrobních projektů

Stejně jako u klasických projektů, můžete pro výrobní projekty, případně z nich, vytvářet šablony. Šablony výrobních projektů uvidíte spolu se šablonami klasických projektů na záložce Šablony projektů, kterou naleznete v okně pracovní skupiny (nabídka Nástroje/Pracovní skupina) na stránce Projektové řízení. Postup vytváření šablon je popsán v kapitole 9 Šablony projektů.

Pomocí editačních polí ve sloupcích Norma – čas (pro úkoly v projektech s časovými normami) nebo Norma – počet kusů (pro úkoly v projektech s normami množství) zde můžete před vytvořením nového projektu ze šablony snadno zadávat či upravovat stávající normy výrobních úkolů. Ve sloupci Kusový koeficient je možné také upravovat počty kusů konkrétních dílů výrobku potřebných pro nový projekt.

Bez ohledu na počet vyráběných kusů výrobku můžete v oknech jednotlivých šablon úkolů stanovit čas potřebný na přípravu dané výrobní operace (pole Plánovaný čas na přípravu).